Turistické štítky jsem začal sbírat jako malý chlapec na různých školních výletech,později na trampských výpravách,pokud mne kroky zavedly na turisticky frekventovaná místa.Jak šel čas,štítků ubývalo.Jednak nebyl zájem,kdo by se také tahal s holí v autě,na druhé straně nebyla nabídka,naše socialistické hospodářství nemělo čas ani suroviny,na výrobu takových prkotin.Turistických cílů ubývalo,jak chátraly poslední rozhledny,zámky a turistické chaty a byla likvidována poutní místa a kostely.Jednoho dne jsem našel na půdě hůl po svém dědovi.Najednou jsem viděl úplně jiný svět precizně vyvedených starých štítků.Tak jsem se dostal od aktivního sbírání k objevování světa starých ražených štítku. Má to spojitost s mou starou láskou k trempingu-prolézání všech zajímavých koutů naší republiky a objevování zaniklých,za první republiky tak krásných míst. Několik těchto prvních štítků je k vidění zde.

Malá ukázka turistických štítků aktivně sesbíraných na cestách v časech mé mladosti.

Nezajímají mne nové foliové štítky ani různé novotvary a novoděly ražené. Rovněž podávám informaci pro všechny znalce chytráky a šťouraly. Sbírám turistické štítky,takže je s holí sundávám,lehce narovnám a očistím od špíny či koroze.Nějaké úvahy o patině, prohnutí či místě na holi neuznávám.Měděný štítek nabitý na holi ocelovým hřebíkem trpí vlivem vlhkosti hole nejen mechanickým napínáním,ale i chemicky.Snažím se očistit i rubovou stranu.A obdivovat na štítku letitou černou špínu získanou po vlacích či hospodách také nemusím.V tom jsme se shodli s mnoha sběrateli, s mnoha naopak ne.Rovněž mne nechávají zcela chladnými různé materiály,z kterých byl ten který štítek ražen. Zcela běžně byl štítek ze stejné raznice ražen z mědi,alpaky a mosazi.Zato jakákoliv změna ražby ač pro změnu loga,nadmořské výšky či jiných úprav mne zajímá.Ale objevuji raději další štítky z nových míst než další Sněžku,Karlštejn či Macochu.